| Pavel
Sumec |
Zlobí se husa
že jdu tak blízko
a natahuje krk
aby ještě blíž
mně byla na obtížNež pojíš mamaligu
Spávali v kukuřici
a panenky na voze
kolébali pohádkou
o žlutých zrnkách
a o tom, jak chodí
po klasech vítr
a vozy že zametou
podávky do stodol
když budeš pojídat
prsty mamaligu
a nebudeš vědětza vraty ji
najdeš
všechnu tu
krásu pohozenou
strachy bez sebe***
Po střízlivém
spánku
po bolesti
za nadechnutí
tmavé noci
po svatebních
šatech černovlasé
do rána
abych to všechno
stihnul
vodu, dřevo a den.Pořád jsi se mnou
I když jsem nechal
dohořet
a do rána uhlíky
nezbyly
Stejně Tě hledám
V stříbrném popelu
a ten když rozsypu
tak vím
o tom dvořeVečer tady
Čtyři kroky
potmě
Železná klika
a foukat do polívkyMoudrost užívat
I ve snu
a proboha
nezvykat si na samotu
Na lávce
pod horou
kačeny spí
jako kameny
životy prošlé
jsou zmařenyZ lávky
pod hvězdou
do ulic
přes cestu
vedu svou
nevěstu
O autorovi:
| Tyto stránky
vyrobila a jejich správu zajišťuje firma PCentrum spol. s r.o. Více informací e-mail: pcentrum@pcentrum.cz |
||
| Za obsah stránek odpovídá: Městská knihovna Rožnov | ||