Tulačka lásky
Stále na něho myslela
byla to ubohá, chudá tulačka
velmi ho milovala a
on o tom neměl ani zdání
neboť jinou dívku miloval
o chudé tulačce nevěděl ani.
V dešti pila vodu z kaluží.
Ve vlasech pár šedých pírek havraních.
V létě, když svítilo sluníčko,
jedla v lese sladké maliny.V noci spala v mechu
pod hvězdami
přikrytá kapradinami.
Želela a plakala kvůli němu
slzy krvavé do dlaně
celé hodiny.
Měla srdce láskou k němu tak
bolavé!- Zpovzdálí ho jednou tajně viděla
jak jinou krásnou dívku
jeho rty líbaly.
Její oči za svitu měsíce
k vůli němu tolik, tolik plakaly.
Seděla tam u splavu
s píseň lásky zpívala mu:
i když - ON JI NESLYŠEL.Pak zčeřila se vodní hladina
a tulačka sklouzla do ní tam
a už nikde nebyla!...- On si krásnou dívku za ženu
z lásky vzal! –
O chudé tulačce jakousi pověst co
si lidé o ní povídali poslouchal.- Jednou k tomu splavu se svou milou
v noci za svitu měsíce šel ...
bylo jim najednou tak chladno
a podivně ten jez zakvílel.Pak tomu hochovi zdál se v noci
o té tulačce moc divný sen
na nebi úplněk byl
a pes v dálce na měsíc vyl.
... Proč se to stalo? ...... To nikdo z těch lidí vůbec netušil! ...
Proměna
Od severu zafoukal silně vítr severák
a ta dívka zemřela ”...
Vítr ji v černou růži proměnil.
Pak kolem šel cestou jeden mnich
Kryštof a tu černou růži z písku zdvih.
Od severu začal padat hustě sníh.
On tu růži vylisoval
do Bible ji dal
a tu Bibli políbil.” ...
