| Daniel
Mazur |
Konečná
Končím, ježto už nemám co říci
skomírá teď plamen na mé svící
poslední sbohem chci ti věnovat
když se má duše odchází děkovatBylo to krásné na jevišti světa.
Co z toho ? Zbývá jedna věta
co řekne všechno a nic nezatají
vám a všem kdo občas bláznívají:Končím, neboť už nemám co dodat
k říkankám, co ani nejdou prodat ...
... opouštím šťasten básnické řemeslo
miluji stále, jenom už
beze slovSlunce
Jak dívčí líčka zčervená
když hladí mrakům ramena
když po ránu jako želva
svoji hlavu zvolna zvedá.Pak se mu z lící barva ztrácí
osvěží bílé čelo v mracích
a k polednách si to hasí
se spěchem hodným lidské rasyOdtud pak hodí bronz do tváří
ledovce pod ním stříbrem září
pšenice si zas v zlatě hoví
a moře má lesk perleťový.Stejně pak jako lidé stárne
pokožka žloutne, všechno marné
poslední pozdrav dá rovině
a spěje k horám, kde spočine.
O autorovi:
| Tyto stránky
vyrobila a jejich správu zajišťuje firma PCentrum spol. s r.o. Více informací e-mail: pcentrum@pcentrum.cz |
||
| Za obsah stránek odpovídá: Městská knihovna Rožnov | ||