| David
Jaroň |
Chvilkové náhodné souznění s rozestavěným bytovým jádremPřestavba byla
v plném proudu.Seděl jsem
a hleděl
skrznaskrz
přes dvě patra
kde
v průvanu chladly
cévy trubek
nervy kabelů
a žebra
armovacích drátů,
vyrvaných
z prašných útrob domu;I připadalo mi to
symbolické -
- podobně jsem se
zrovna cítil
(a snad ještě
trochu hůř,
protože
kde je zedník,
který by opravil
mně??).***
Ptají se:
“Jak to myslíš?”
a větu proznívá
jedový trn:
“...myslíš-li!”Ptají se:
“Co s tím uděláš?”
a v duchu dodají:
“...můžeš-li!”A pak se zeptají:
“Kolik to stálo?”Už nemám účtenku.
Ale vím:
stálo to za to.Trochu o tom, jak pořád něco přestavujeme
Rovnáme prostředí
do kompozic,
usouvztažňujeme
souvislosti
a nutíme věci
zvykat si na místa,
která jim určíme.Věříme
v poslušnost
prostoru.Prostor však
čiší dvojsečností –vrací nám
účinky,
vlivy a vztahy
a my si pomalu
zvykáme na místa,
která nám přisoudil...Život
je přeměna energií,
kolize sil
a přesun hmoty
z jednoho místa
na druhé.Život je pouhý
přírodní jev;
a jako takový
může být popsán.Ne ovšem vysvětlen –
- a mě by třeba
zajímalo,
proč nerad hledím
do deště,
proč jsem si oblíbil
zelený čaj
a proč si pletu
pravou a levou
botu.Jsou věci,
ležící
mimo množiny,
věci,
jež nelze
vyčíst z grafů.
O autorovi:
| Tyto stránky
vyrobila a jejich správu zajišťuje firma PCentrum spol. s r.o. Více informací e-mail: pcentrum@pcentrum.cz |
||
| Za obsah stránek odpovídá: Městská knihovna Rožnov | ||